|
| |
|
|
Akvinský a Suárez o svobodné vůli
STRAKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o svobodné vůli, převážně z historického hlediska, Konkrétně tedy z pohledu Akvinského a Suáreze. Do protikladu k nim je uveden Hobbes, který zastává naprosto odlišné stanovisko. V této diplomové práci jde především o srovnání koncepcí svobodné vůle Akvinského a Suáreze. V prvních kapitole se pojednává o svobodné vůli obecně, v následující kapitole jsou vyjmenovány nejrůznější směry, které se svobodnou vůlí zabývají. Další kapitoly jsou věnovány Akvinskému, Suárezovy a Hobbesovi. V poslední kapitole jsou stanoviska těchto autorů porovnávány.
|
|
|
Podobnost mezi Sokratem a Ježíšem z Nazareta
Čížková, Blanka ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
V této práci jsme se zaměřili na podobnost mezi Sókratem a Ježíšem. Porovnávali jsme jednotlivé události a okolnosti v jejich životech a v jejich učení. Oba muži se zasloužili o vznik myšlení, které do té doby nemělo obdoby. Jejich učení je učením etickým. Úkolem každého člověka není jen poznat ctnosti jako jsou dobro, spravedlnost, pravda atp. ale i je konat.
|
|
|
Konflikt dobra a zla v Silmarillionu ve vztahu k bibli
Kučera, Benjamin ; Hošek, Pavel (vedoucí práce) ; Bargár, Pavol (oponent)
Předmětem této práce je nahlédnout konflikt dobra a zla v Silmarillionu z biblické perspektivy. Vycházím zde především z textu samotného Silmarillionu a snažím se v něm určit motivy související s ústředním tématem. Tyto motivy pak dále analyzuji a pokouším se odhalit jejich původ, totiž zda pocházejí z biblické tradice, či z tradice jiné. První část práce se věnuje Silmarillionu jako takovému, a podává krátké shrnutí, které má čtenáři připomenout základní dějovou osnovu a motivy. Druhá část řeší problematiku dobra a zla z kosmického hlediska. Definuje dobro a zlo a snaží se určit obecné principy fungování tohoto zápasu s přihlédnutím k jejich konkrétním realizacím. Tato část by měla umožnit určit, v jakých motivech a do jaké míry funguje daná problematika podle křesťanského pojetí, a kde a jak podle pojetí severské mytologie, či jiných zdrojů. Třetí část se pak zabývá fungováním dobra a zla ve vztahu ke konkrétním osobám či skupinám osob, a popisuje tak, jak lidé zlu propadají a jak mu mohou vzdorovat. Mělo by se zde ukázat, které hodnoty Tolkien považuje za důležité. Opět i zde se pak ukáží jednotlivé vlivy, které na něj působily.
|
|
|
Problém odpovědnosti a svobody
Rohlenová, Lucie ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
ROHLENOVÁ, LUCIE. Problém odpovědnosti a svobody. Praha, Karlova univerzita, 2012, 69 str. Diplomová práce. Práce je věnována vývoji fenoménu svobody v novověku od Spinozy po Lévinase. Diplomová práce je založená především na stěžejních dílech filosofů, B. Spinozy, I. Kanta, K. Jasperse, J. P. Sartra, E. Lévinase. Zaměřuje se na termíny odpovědnosti a svobody, které v jejich filosofii nabývají jiného, hlubšího významu. Baruch Spinoza spojuje svobodu s nezávislostí, s kauzální nezávislostí. Svobodná věc je pak ta, která je sama příčinou svého jednání. A proto v tomto smyslu můžeme hovořit jen pouze, že Bůh je svobodný. Immanuel Kant představil novou dimenzi svobody v etice, která prohloubila východisko etické filosofie. Člověk je bytost, která sama ze své svobody a odpovědnosti vůči sobě i druhým lidem buduje dle svého rozumu mravní svět. U Karla Jasperse je důraz kladen především na jeho stěžejní dílo Otázka viny. V práci je podrobně rozebrána vina, kterou klasifikuje do čtyř hledisek: kriminální, politickou, morální a metafyzickou. Jean Paul Sartre je autorem myšlenky, že naše tělo, a tedy náš vztah k Druhému, je ve třech rovinách: bytí pro sebe, bytí pro druhé, bytí o sobě v pohledu druhých. Poslední část práce je věnována vztahu Stejného a Jiného v díle Emmanuela Lévinase. Otázce, jak může...
|
|
|
Odpovědnost u Jonase a Spaemanna
Vašíčková, Tereza ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Práce se zabývá porovnáním dvou odlišných etických přístupů se zaměřením na fenomén odpovědnosti. Snaží se reflektovat tradiční filozofický přístup založený na Kantově systému navržený Spaemannem, Jonasovu potřebu stanovení nových etických norem, které by počítaly s technickým vývojem společnosti, a dnešní pohledem autorky.
|
|
|
Krize v Ústavu pro studium totalitních režimů v českém periodickém tisku
Svorník, Petr ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Základním cílem této práce je ukázat, že způsob zpravování o jednom tématu ve třech různých českých novinách se výrazně liší podle ideologie autorů i samotných novin. Zpravodajství by mělo být informativní, nestranné, bez hodnocení autora. Výsledný článek je však vždy určitým způsobem zaujatý. Autor nemusí používat hodnotící výrazy, aby hodnotil; může ovlivnit výsledek volbou těch správných mluvčích, jejich umístěním do výhodné či nevýhodné pozice nebo je může dokonce zcela vyřadit z textu. Autor si vybírá, který příběh bude vyprávět a který rámec použije. Tato práce se soustředí na krizi v Ústavu pro studium totalitních režimů z dubna 2013, kdy byl odvolán ředitel Daniel Herman a byla jmenována nová ředitelka Pavla Foglová. Tato událost studiu (skrytých) hodnocení a ideologie vyhovuje, neboť je úzce spojena s komunistickou minulostí českého národa - každý na ni má nějaký názor, novináře nevyjímaje. Po teoretickém výkladu základních pojmů a konceptů jako je signifikace, diskurz a ideologie následuje analýza tří nebulvárních českých novin: Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Jejich příběh je hlavním předmětem této práce.
|
|
| |
|
|
Etické hodnoty ve Starém a Novém zákoně
Proroková, Marie ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Diplomová práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části se zaměřuje na etické hodnoty ve Starém a Novém zákoně. Na začátku jsou definovány základní pojmy, které jsou pro práci klíčové a jsou spojeny s etikou a mravním hodnocením. Centrem zájmu jsou následně důležité události, které formovaly tehdejší společnost a které vychází z Bible (stvoření, Desatero, smlouvy uzavřené Bohem s izraelským národem, život Ježíše Krista, podobenství, Kázání na hoře a Otčenáš). Práce také porovnává tyto hodnoty s filosofií Sókrata a poté s přístupem, jaký nabízí ve svém díle Jan Ámos Komenský. Druhou část tvoří pohled na křesťanské etické hodnoty v dnešní době: hledá odpověď na otázky, zda je nutné tyto hodnoty vůbec znát, proč bychom měli usilovat o jejich dodržování, zda jsou aktuální a lidé (křesťané i ateisté) je ctí a sami se jimi řídí. Na základě této části je následně vyvozeno, že naše kultura vznikající pod velkým vlivem křesťanství tyto hodnoty stále vyznává a považuje je za důležité pro fungování mezilidských vztahů i celé společnosti. Ačkoliv se může zdát, že tyto hodnoty jsou dnes potírány, stále jsou pro nás ideálem a snažíme se k nim směřovat a dosáhnout jich v našich životech.
|
|
| |
host ::
RSS.